A jsem v tom. Jiný stav. Mé tělo se mění, nejen fyzicky, ale i psychika dostává někdy na frak. Kdo řekl, že je to nejhezčí období v životě ženy? Pomóóóc!! Já to tak nemám. Jsem divná, je něco špatně? Vůbec ne! Každé těhotenství je jiné. Radostné i neradostné, s pocity na zvracení anebo rovnou se zvracením. S chutěmi i nechutěmi, s euforií i bez ní. Taky se zvýšenou chutí na sex anebo úplnou averzí k milování a mnoho a mnoho dalších pocitů a potřeb a bůhvíčeho ještě. Jak to máš ty?
Samozřejmě může být těhotenství i nekonečný stav blaženosti. Každá jsme jiná, svá a máme různé prožitky a potřeby. Je to tak dobře. Nechceš být přeci něčí kopií? To, co nám těhotenství přináší, se také může lišit podle toho, v jakém trimestru se právě nacházíme. Pojďme si tedy dnes povědět něco o začátcích těhotenství.
V prvních týdnech ani nemusíš tušit, že čekáš miminko. Anebo už jsi hodně napojená a víš to od začátku, prostě Ti přijde myšlenka…Tak či tak, děťátko v Tobě roste a hlásí se o slovo. Můžeš mít příznaky podobné viróze, můžeš se cítit nafouklá, můžou Ti pnout prsa, také se Ti může chtít častěji na malou. Psychicky také jiný stav. Zvýšená citlivost na výroky nebo události z okolí není výjimkou. Hlavně pokud se jedná o okolí nejbližší. Třeba se z Tebe i rovnou stala plačka, která se dojme kdečím. Hlavním znakem prvního trimestru bývá ale únava. Ta se nevyhne snad žádné z nás. Co nám má přinést? Myslím si, že je to vlastně velmi pozitivní příznak. Vede nás zpět k sobě, dovnitř do klidu a harmonie. Prostě se zastavit, respektovat své tělo, své potřeby, pocity. Naučit se to. Protože kdy jindy, když ne teď! Přestat se za něčím honit, chtít všechno stihnout, být dokonalé. Dokonalá už jsi právě taková, jaká jsi. Je čas naučit se to přijmout, Takové to všude omílané sebepřijetí, chceš-li.
Je to velmi citlivé období, které volá po odpočinku. Věnuj se teď hlavně sobě. Mám pro Tebe pár tipů. Neboj se, žádné nevyžádané rady, těch máš dost z okolí. Každý den si můžeš třeba najít chvilku na zastavení, spojení s miminkem v Tvém lůnu. Jak na to? Udělej si pohodlí, polož si ruce na bříško a začni jen pozorovat, jak se při nádechu zvedá a při výdechu klesá. Až se dostaví pocit nebo myšlenka, že se na to hezky soustředíš, zkus se dostat dále. Zavnímej teplo svých dlaní a pošli ho vědomě miminku. Třeba se vzkazem, jak se na něj těšíš, nebo si vymysli svá slova, věty, příběh…A věř tomu, že se můžeš na své děťátko i podívat. Nejen ultrazvukem, ale hlavně svým srdcem. Představuj si a putuj od svého pupíku cestou pupeční šňůry až k miminku. K jeho bříšku, centru rodiny a emocí. Takto ho můžeš navštěvovat kdykoliv se Ti zachce, i když Ti právě není nejlépe. Však se můžete spolu domlouvat, povídat si, sdílet anebo si třeba číst či zpívat. Zatím jedno jste. A to jedno je láska.
Máš pocit, že to není pro Tebe? Zdá se Ti, že to nedokážeš, že nic nevnímáš? Je ti špatně? Prostě se necítíš a nedaří se Ti spojit s děťátkem? Buď na sebe prosím laskavá, však všechno je jednou poprvé. Nesrovnávej se a z ničeho se neviň! Pamatuj, že příroda je mocná čarodějka a je tady i pro Tebe. Můžeš si zkusit vytvořit rituál. Uvařit si dobrý zklidňující čaj a využít sílu bylinek pro sebe i své miminko. Rituály i bylinky patří od nepaměti do života žen. V prvním trimestru mohou ulevit zažívání i psychice. Mohou pomoci zklidnit tělo i mysl nebo naopak dodat chybějící energii. Vyzkoušej a uvidíš, klidně nám o tom napiš! Protože nejen příroda, ale i my jsme tady pro Tebe. V náročném i nádherném období života. Užij si ho, co můžeš. Vše, co do sebe v této etapě vložíš, se Ti mnohonásobně vrátí v pozdějších měsících. Přejeme Ti hodně klidu a lásky k sobě i miminku.
